Proč se cordycepsu říká tibetské zlato nebo tibetský klenot

tibetská krajina s lidmi

Aby se něčemu říkalo zlato, musí pro to být obzvlášť velký důvod. Houba Cordyceps také bývá označována jako tibetské zlato. A není to jen pro její původ.
Cordyceps sinensis roste ve vysokých nadmořských výškách náhorních plošin v Číně a Tibetu (3000 až 5000 m n. m.). Jedná se o velmi netradiční houbu, a to nejen podobou. Protože se Cordyceps vyskytuje ve velmi drsném prostředí, ukrývá v sobě přírodní bohatství. To věděli už původní obyvatelé tibetských osad. Houba při sběru vypadá jako slabá hnědá tyčka. Protože se ale jedná o poměrně malou oblast výskytu, existuje obava, aby – s ohledem na velkou oblibu Cordycepsu – nedošlo k poničení okolí.

Cordyceps na lžíci a sklenice čaje z houby

Jak vypadá tibetské zlato

Houbě Cordyceps sinensis (česky housenice čínská) se také často přezdívá housenka v zimě, tráva v létě. Je to pro její neobvyklý dvouletý vývoj a podobu. Tato cizopasná houba využívá hostitele, kterým bývají larvy motýla.
Zimu přežívá v zemi, kde čerpá sílu z kořenů vysokohorských rostlin a zvládá tak velmi těžké podnební podmínky. Na jaře vyrůstá ze země a v létě vypadá jako hnědá houba se zhruba 10 cm vysokou plodnicí. Má oranžovou, případně hnědou barvu. Z plodnice vystřeluje odolné výtrusy – spory. Ty se chytají larev motýla a houba se začíná chovat jako parazit. Larva se vryje do země, spora se živí larvou a rozrůstá se. Může se říci, že vytvoří jakousi mumii, která slouží jako ochrana houby. A to je právě podoba, v jaké se v létě sbírá.

Tibetský klenot

Tento tibetský klenot má velmi dlouhou tradici. Místní obyvatelé ho znali před 1200 lety. Komplexní houbu využívá tradiční čínská medicína pro její unikátnost, danou právě její podobou a složením. O skutečný klenot se jednalo už v dávných dobách, kdy houbu směl užívat pouze císař. První doložená písemná zmínka o Cordycepsu pochází z konce 15. století, od tibetského lékaře jmenem Zurkhar Nyamnyi Dorje.
Největší podíl houby by měly zaujímat polysacharidy (až 40 %), kromě toho nechybí tuky, bílkoviny, aminokyseliny, enzymy (včetně koenzymu Q10), vitamíny skupiny B (B1, B2, B12) a vitamíny E a K. Co se týká minerálních látek, obsahuje Cordyceps hlavně draslík, sodík, vápník, hořčík, bor, jód, mangan a zinek.

Cordyceps a jeho tradiční využití

Houba byla konzumována na podporu imunity organismu, ale také třeba jako afrodiziakum. Protože se léčitelé tradiční čínské medicíny domnívali, že Cordyceps je tak komplexní, že udržování zdraví působí na chi i qi, což je známo jako rovnováha jin a jang, měla houba velkou cenu. Využívali houbu na potíže dýchací soustavy jako je astma nebo bronchitida, při potížích s anémií. Cordyceps se doporučoval na dodání energie, zlepšení chuti k jídlu, posílení vytrvalosti a zlepšení kvality spánku.

Zdroj
https://en.wikipedia.org/wiki/Ophiocordyceps_sinensis
http://www.davidmoore.org.uk/Sec04_08.htm
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3121254/

serial-cordyceps-button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *