Cordyceps patří mezi nejvíce využívané medicinální houby v rámci tradiční čínské medicíny už po staletí. Díky svému složení, přímo překypujícímu zdraví prospěšnými látkami, získává čím dál větší popularitu i v západním světě. Cena za divoce rostoucí cordyceps je však astronomická. Nadějí je proto pěstování cordycepsu v laboratořích.
Historie houby cordyceps sahá tisíce let zpátky
Příběh objevení cordycepsu zní téměř pohádkově. Této mimořádně léčivé houby si všimli pastevci dobytka před více než 1500 lety v horských oblastech Asie. Zpozorovali totiž, že se jejich zvířata pasou na podivně vyhlížející houbě bez kloboučků a poté jsou mimořádně živí, dovádiví a plní energie. Postupem času se cordyceps dostal až na čínský císařský dvůr a stal se jedním z nejvíce ceněných léčiv na poli tradiční čínské medicíny. Nyní se užívá i v západním světě.
Vysoká cena nutí ke zkoumání možností umělého pěstování cordycepsu
Problémem divoce rostoucího cordycepsu je jeho mimořádně vysoká cena. Cordyceps totiž roste jen na určitých a poměrně těžce dostupných místech, navíc v malém množství. Sběr podléhá přísným regulacím. Cena za kilogram této medicinální houby se tak kvůli náročnému sběru dostává ke 2 500 dolarů. V současnosti se tak cordyceps pěstuje i v laboratořích.
Na cordycepsu je zajímavá nejen jeho historie, ale také způsob růstu. Houba totiž parazituje na tělech různého hmyzu, především na larvách, jejichž tělo postupně vyplňuje, a získává tak tentýž tvar. Ne nadarmo tak český překlad pro houbu cordyceps zní housenice čínská – divoce rostoucí cordyceps má skutečně tvar housenek. Infikovaný hmyz dává cordycepsu nejen tvar, ale také specifické složení, bohaté na zdraví prospěšné látky.
V jednom výzkumu proto vědci zkoumali pěstování cordycepsu v součinnosti s různými druhy hmyzu. Zjišťovali, jaké množství cordycepinu (účinné látky, ceněné pro své antivirové a protirakovinné účinky), obsahují jednotlivé plodnice, rostoucí na daném druhu hmyzu. Nejvíce cordycepinu obsahovaly houby pěstované na broucích nosorožících kapucíncích. Výzkumníci také zjistili, že pokud do kukel hmyzu, v tomto případě do kukel bource morušového, přidají kyselinu olejovou, produkce cordycepinu se zvýší o působivých 50 %.
V minulosti se k pěstování cordycepsu v laboratořích využívala hnědá rýže jako médium, na které houba rostla. Množství cordycepinu však bylo až stokrát menší než u cordycepsu vypěstovaném výše uvedenou metodou, společně s hmyzem. Díky zmíněnému výzkumu tak máme nyní více informací k tomu, jak uměle pěstovat cordyceps se složením co nejvíce podobným složení volně rostoucí houby. Tato blahodárná houba s obrovským potenciálem pro zlepšování lidského zdraví se tak může díky dostupnějšímu získávání a své ceně co nejvíce rozšířit mezi veřejnost.
Zdroje:
https://newatlas.com/science/cordyceps-growing-korea/
https://gizmodo.com/cordyceps-mushroom-insect-diet-grown-in-lab-1849673974