O tom, že medicinální houba cordyceps je mimořádně zdraví prospěšná, ví tradiční čínská medicína už přes dva tisíce let. Nedávné výzkumy to jen potvrzují. Mezi nejnovější zjištění patří, že pokud se cordyceps uměle pěstuje v součinnosti s určitými druhy hmyzu, má to vliv na jeho složení, a tím i výsledné účinky. Největší potenciál studie vidí v možnosti protirakovinné a antivirotické léčby právě pomocí preparátů z cordycepsu.

Složení cordycepsu závisí na spojení s hmyzem

Cordyceps řadíme mezi tzv. medicinální houby – to díky jeho složení, které obsahuje velice vysoké množství látek prospěšných pro zdraví. Cordyceps dodává vitalitu, povzbuzuje výkon, podněcuje stagnující sexuální energii, pomáhá zvládat zánětlivé procesy v těle, působí proti stresu a podporuje obranyschopnost organismu.

Cordyceps získává tyto schopnosti díky nezvyklému chování. Houba parazituje na larvách motýlů. Housenky nejprve infikuje, pak se živí jejich orgány, a nakonec zcela vyplní jejich tělo. Právě odtud pramení český název pro cordyceps – housenice čínská. Houba má totiž skutečně tenké hadovité výrůstky. Čínská medicína vnímá spojení rostlinné a živočišné říše jako mimořádné. Ne nadarmo byl na císařském dvoře cordyceps považován za jedno z nejvíce ceněných léčiv.

Výzkum cordycepsu hodnotil růst houby na šesti druzích hmyzu

Sběr cordycepsu ve volné přírodě je velice obtížný. Houby rostou vzácně a pouze v malém množství, což proces sběru komplikuje a hlavně prodražuje. Proto se vědci snaží najít způsob, jak cordyceps pěstovat ve velkém v laboratorních podmínkách. Zvýšení produkce cordycepsu a snížení výrobních nákladů by mohlo usnadnit vstup cordycepsu do dalších klinických studií a výzkumů, a více tak přispět k osvětě o účincích této blahodárné houby.

V jednom z nedávných výzkumů cordycepsu vědci pěstovali houbu na šesti různých druzích hmyzu. Konkrétně šlo o cvrčky, bource morušového, moučné červy, kobylky, chrousty a nosorožíka kapucínka. Po 35 dnech růstu vědci zaznamenali, že houby rostly nejvíce na bourcích morušových a na moučných červech, následovali nosorožíci kapucínci a cvrčci a nakonec larvy chroustů a kobylky.

Cordyceps a rakovina – klíčový je obsah cordycepinu

Vědci vedle růstu houby na jednotlivých druzích hmyzu zkoumali také obsah cordycepinu – klíčové sloučeniny v cordycepsu. Jedná se o terapeutické činidlo, ceněné pro své antivirové a protirakovinné účinky. Ve výzkumu se zjistilo, že velikost cordycepsu nemusí nutně korelovat s obsahem cordycepinu. Obsah cordycepinu byl nejvyšší mezi cordycepsem pěstovaným na nosorožících kapucíncích. Houby pěstované na těchto broucích měly 34krát více cordycepinu než cordyceps rostoucí na kuklách bource morušového.

Vědci dále zjistili, že různé složení tuků, bílkovin a sacharidů koreluje s různými charakteristikami růstu cordycepsu. Ve studii vyšlo najevo, že vyšší obsah tuku, konkrétně kyseliny olejové, zvyšuje produkci cordycepinu v houbách cordyceps.

„Metoda pěstování cordycepsu navrhovaná v této studii umožní produkci cordycepinu efektivnějším a ekonomičtějším způsobem,“ uvedl hlavní autor výzkumu, Mi Kyeong Lee, Ph.D., z College of Pharmacy na Chungbuk National University v Jižní Korei. „Zajištění jedlého hmyzu však pro rozšíření na průmyslovou úroveň pěstování cordycepsu zatím nestačí. Předpokládá se také, že efektivnější produkce může být možná díky použití jiného hmyzu, což je třeba prokázat další studií.“

Zdroj:
https://www.medicalnewstoday.com/articles/how-an-insect-eating-mushroom-could-produce-new-antiviral-and-cancer-drugs#Effects-of-oleic-acid