Běh je jedním z nejpřirozenějších pohybů člověka. Ať už vyrážíte několikrát týdně do parku, připravujete se na svůj první půlmaraton nebo pravidelně absolvujete horské ultratraily, každý krok představuje pro organismus náročnou fyziologickou výzvu. Svaly potřebují nepřetržitý přísun energie, srdce musí dopravit dostatek kyslíku do pracujících tkání a nervový systém koordinuje tisíce pohybů každou minutu. Čím déle běžíte, tím důležitější je, jak efektivně vaše tělo dokáže s energií hospodařit.
Právě proto se mezi běžci stále častěji objevuje zájem o přírodní látky, které nepůsobí jako stimulanty, ale podporují přirozené adaptační mechanismy organismu. Jednou z nejvíce studovaných medicinálních hub v této oblasti je Cordyceps.
Cordyceps není novinkou posledních let. V tradiční čínské medicíně se používá po staletí jako prostředek podporující vitalitu, odolnost a fyzickou výkonnost. Zatímco dříve byly jeho účinky vysvětlovány především tradičními principy, dnešní věda zkoumá jeho vliv na buněčný metabolismus, mitochondrie, využití kyslíku během zátěže nebo regeneraci po sportovním výkonu.
Na rozdíl od kofeinu nebo předtréninkových stimulantů cordyceps nezvyšuje výkon během několika minut po užití. Jeho potenciál spočívá především v dlouhodobé podpoře procesů, které rozhodují o tom, jak efektivně organismus vyrábí energii a jak dobře se dokáže přizpůsobovat pravidelnému tréninku.
Proč právě běžci hledají podporu výkonu?
Na první pohled se může zdát, že běh je jednoduchý sport. Stačí obout boty a vyrazit. Ve skutečnosti však během každého běhu pracují téměř všechny orgánové soustavy současně.
S přibývající intenzitou začíná prudce růst spotřeba kyslíku, srdeční frekvence i energetické nároky svalů. Organismus zároveň produkuje větší množství volných radikálů, dochází k mikroskopickému poškození svalových vláken a postupně se vyčerpávají energetické zásoby.
Právě proto se běžci nezajímají pouze o rychlost nebo tempo. Stále více řeší také regeneraci, schopnost zvládat vysoké tréninkové objemy, podporu imunity nebo oddálení únavy během dlouhých běhů.
Moderní sportovní výživa se proto stále více zaměřuje na látky, které podporují celkovou výkonnost organismu, nikoliv pouze krátkodobé povzbuzení. Vedle kreatinu, beta-alaninu nebo nitrátů se v posledních letech stále častěji objevuje právě cordyceps.
Jeho popularita není založena na marketingu, ale především na tom, že jeho účinky směřují k samotnému základu sportovního výkonu – produkci buněčné energie.
ATP – skutečná měna sportovního výkonu
Když se mluví o energii při sportu, většina lidí si představí sacharidy nebo kalorie. Ve skutečnosti ale sval neumí využít ani jednu z těchto forem energie přímo.
Každý pohyb lidského těla je poháněn jedinou molekulou – adenosintrifosfátem (ATP).
ATP funguje jako univerzální energetická měna všech buněk. Při každém kroku, odrazu nebo pohybu paží dochází k jeho štěpení a uvolnění energie potřebné pro svalovou kontrakci. Protože jsou zásoby ATP ve svalech velmi malé, musí organismus tuto molekulu nepřetržitě znovu vytvářet.
Čím rychleji běžíte, tím vyšší je spotřeba ATP.
Při sprintu se zásoby obnovují především anaerobními procesy. Při delších bězích však přebírají hlavní roli mitochondrie, které vyrábějí ATP za přítomnosti kyslíku.
Právě mitochondrie bývají označovány jako buněčné elektrárny. Nacházejí se téměř ve všech buňkách lidského těla, ale největší koncentrace je ve svalech a srdeční tkáni, tedy tam, kde je spotřeba energie nejvyšší.
Vytrvalostní trénink vede mimo jiné k tomu, že se počet i efektivita mitochondrií postupně zvyšují. Organismus se tak učí vyrábět více energie při stejné spotřebě kyslíku, což se projeví lepší ekonomikou běhu, nižší únavou i vyšší výkonností.
Právě proto se vědci začali zajímat o látky, které by mohly tyto procesy přirozeně podporovat.
Cordyceps je jednou z nich.
Cordyceps a tvorba buněčné energie
Jedním z nejzajímavějších důvodů, proč se cordyceps dostal do hledáčku sportovní medicíny, je jeho obsah bioaktivních látek. Mezi nejvýznamnější patří cordycepin, nukleosid strukturou podobný adenosinu, který se účastní celé řady buněčných procesů.
Právě podobnost s adenosinem vedla vědce k otázce, zda může cordyceps ovlivňovat mechanismy související s tvorbou buněčné energie. Výzkumy naznačují, že některé jeho složky mohou podporovat funkci mitochondrií, energetický metabolismus i schopnost buněk efektivněji hospodařit s dostupnou energií.
Je důležité zdůraznit, že cordyceps nevyrábí ATP místo lidského organismu. Takové tvrzení by bylo nepřesné.
Současné poznatky spíše ukazují, že může podporovat procesy, které se na tvorbě ATP podílejí. Jinými slovy pomáhá organismu využívat jeho vlastní energetický potenciál efektivněji.
Tento rozdíl je zásadní.
Zatímco stimulanty, například kofein, zvyšují aktivitu nervového systému a krátkodobě potlačují pocit únavy, cordyceps působí mnohem hlouběji. Jeho účinek je spojován především s dlouhodobou adaptací buněk na fyzickou zátěž.
Právě proto většina studií hodnotících cordyceps netrvá několik dní, ale několik týdnů. Organismus potřebuje čas, aby se změny v energetickém metabolismu mohly projevit i během sportovního výkonu.
Další zajímavou oblastí výzkumu představuje vliv cordycepsu na oxidativní stres vznikající při intenzivní fyzické aktivitě. Vytrvalostní běh totiž vede ke zvýšené produkci reaktivních forem kyslíku. V přiměřeném množství jsou tyto molekuly důležitou součástí adaptace na trénink, jejich nadměrná produkce však může zpomalovat regeneraci a přispívat k únavě.
Cordyceps obsahuje řadu antioxidantů a dalších bioaktivních látek, které jsou zkoumány právě z hlediska ochrany buněk před nadměrným oxidačním stresem. To může být jedním z důvodů, proč je často spojován nejen se sportovním výkonem, ale také s rychlejší regenerací po náročném tréninku.
Je však třeba zachovat realistická očekávání. Cordyceps není náhradou kvalitního tréninku, dostatečného příjmu energie ani spánku. Jeho úlohou není organismus „nakopnout“, ale dlouhodobě podporovat přirozené fyziologické mechanismy, na kterých sportovní výkonnost stojí.
A právě tato filozofie odpovídá současnému pohledu sportovní vědy. Největších výkonů totiž sportovci nedosahují díky jediné zázračné látce, ale díky souhře kvalitního tréninku, regenerace, výživy a postupné adaptace organismu. Cordyceps může být jedním z nástrojů, který tento proces přirozenou cestou podpoří.
Cordyceps a VO₂max – může zlepšit využití kyslíku?
Pokud existuje jeden parametr, který běžci sledují nejčastěji, je to VO₂max. Označuje maximální množství kyslíku, které je organismus schopen během intenzivní zátěže přijmout a využít. Zjednodušeně řečeno ukazuje, jak efektivně dokáže tělo přeměňovat kyslík na energii.
Právě v této oblasti patří cordyceps mezi nejvíce studované medicinální houby. Několik klinických studií naznačilo, že pravidelné užívání může u některých skupin zlepšit parametry spojené s aerobní výkonností, včetně VO₂max nebo celkové tolerance zátěže. Pozitivní výsledky byly zaznamenány zejména u starších osob nebo rekreačně aktivních jedinců.
Na druhou stranu je třeba dodat, že výsledky studií nejsou zcela jednotné. U vrcholových sportovců bývají změny často méně výrazné, protože jejich organismus se již pohybuje velmi blízko svých fyziologických limitů.
Cordyceps proto nelze chápat jako prostředek, který automaticky zvýší VO₂max. Spíše může podporovat procesy, které pomáhají organismu efektivněji využívat kyslík během dlouhodobé fyzické zátěže.
Může cordyceps oddálit únavu?
Každý běžec dobře zná okamžik, kdy se tempo začne zpomalovat, nohy těžknou a každý další kilometr vyžaduje stále větší úsilí. Únava přitom nevzniká pouze vyčerpáním svalů, ale je výsledkem celé řady fyziologických procesů.
Roli hraje spotřeba ATP, hromadění metabolitů, oxidativní stres i postupné vyčerpávání nervového systému.
Některé studie naznačují, že cordyceps může přispívat ke zlepšení energetického metabolismu a efektivnějšímu využití kyslíku, což může subjektivně snížit pocit únavy během delší zátěže. Neznamená to, že běžec nebude unavený, ale že organismus může hospodařit s energií o něco efektivněji.
Právě proto bývá cordyceps oblíbený zejména mezi vytrvalostními sportovci.
Regenerace začíná až po doběhu
Výkon nekončí proběhnutím cílové čáry. Skutečné zlepšení přichází až během regenerace.
Po intenzivním běhu dochází k mikroskopickému poškození svalových vláken, zvýšení oxidačního stresu i aktivaci přirozené zánětlivé odpovědi. Tyto procesy jsou nezbytné pro adaptaci organismu, ale zároveň představují období, kdy tělo potřebuje dostatek času i živin k obnově.
Cordyceps je zkoumán pro své antioxidační a adaptogenní vlastnosti, které mohou podporovat návrat organismu do rovnováhy. Neurychluje regeneraci zázračně, ale může být vhodnou součástí dlouhodobé strategie společně s kvalitním spánkem, dostatečným příjmem bílkovin a správně nastaveným tréninkem.
Imunita běžců není samozřejmost
Po dlouhých nebo velmi intenzivních bězích dochází k přechodnému oslabení obranyschopnosti, kterému se říká „otevřené imunologické okno“. V tomto období může být organismus náchylnější k infekcím, zejména pokud se přidá nedostatek spánku nebo vysoká psychická zátěž.
Cordyceps obsahuje β-glukany a další bioaktivní látky, které jsou známé svým imunomodulačním působením. Jejich cílem není imunitní systém stimulovat za každou cenu, ale podporovat jeho přirozenou rovnováhu.
Pro běžce, kteří pravidelně absolvují vysoké tréninkové objemy nebo se připravují na závody, může být právě podpora imunity jedním z důvodů, proč cordyceps zařadit do každodenního režimu.
Kdy cordyceps užívat?
Jednou z nejčastějších otázek běžců je, zda má smysl užít cordyceps těsně před tréninkem. Odpověď je jednoduchá – není to předtréninkový stimulant.
Na rozdíl od kofeinu nebo jiných povzbuzujících látek nepůsobí během několika minut. Jeho účinek se rozvíjí postupně a souvisí s dlouhodobou podporou energetického metabolismu, regenerace a adaptace organismu na pravidelnou fyzickou zátěž.
Nejlepších výsledků proto dosahuje při každodenním užívání po dobu několika týdnů, nikoliv pouze před závodem nebo náročným tréninkem.
Pokud chcete cordyceps zařadit do svého režimu, doporučuje se užívat jej ráno nebo dopoledne, ideálně společně s jídlem. Ve dnech tréninku jej můžete užít přibližně hodinu před během, hlavní přínos však spočívá v jeho pravidelném užívání.
S čím cordyceps kombinovat?
Cordyceps lze dobře kombinovat s dalšími doplňky stravy, které mají ve sportovní výživě silnou vědeckou oporu. Jednotlivé látky se vzájemně doplňují a působí na odlišné fyziologické mechanismy:
Kreatin podporuje rychlou obnovu energie při intenzivních výkonech a pomáhá zlepšovat sílu i regeneraci.
Beta-alanin je vhodný zejména pro intervalový trénink nebo běhy ve vyšší intenzitě, protože pomáhá oddalovat svalovou únavu.
Protein dodává stavební látky potřebné pro regeneraci svalových vláken po náročném tréninku.
Hořčík přispívá ke správné činnosti svalů a nervového systému a může pomoci snížit únavu během období vysoké tréninkové zátěže.
Velmi zajímavou kombinaci představuje také reishi, kterou řada sportovců zařazuje spíše ve večerních hodinách. Zatímco cordyceps je spojován s podporou energie a fyzické výkonnosti, reishi bývá využívána pro podporu regenerace, kvalitního spánku a zvládání stresu.
Jak vybrat kvalitní cordyceps?
Ne všechny produkty obsahují stejné množství účinných látek. Rozdíly mohou být značné a často rozhodují o tom, zda bude mít doplněk očekávaný efekt.
Při výběru se zaměřte především na Cordyceps, který je dnes nejlépe prozkoumaným druhem z hlediska obsahu bioaktivních látek. Kvalitní produkt by měl být vyroben z plodnice houby, nikoliv pouze z podhoubí, a ideálně formou dvojité extrakce, která umožňuje získat jak polysacharidy, tak další cenné látky včetně cordycepinu.
Výhodou je také standardizovaný obsah β-glukanů a transparentní laboratorní testování na těžké kovy, pesticidy nebo mikrobiologickou čistotu.
Fun fact: Jak cordyceps objevil svět?
Cordyceps je opředen řadou legend. Jedna z nejznámějších vypráví o tibetských pastevcích, kteří si všimli, že jakové po spásání zvláštní houby rostoucí na horských loukách působí živěji, mají více energie a lépe zvládají náročný pohyb ve vysokých nadmořských výškách. Právě tato pozorování měla přispět k jeho zařazení do tradiční čínské medicíny.
Ať už je tento příběh zcela historicky přesný či nikoliv, jisté je, že cordyceps patří mezi nejdéle používané medicinální houby v Asii. Dnes je navíc předmětem stovek vědeckých studií zaměřených na jeho vliv na energetický metabolismus, sportovní výkon i regeneraci.
Závěr
Cordyceps není zázračný prostředek, který vás během několika dní promění v rychlejšího běžce. Jeho největší předností je podpora přirozených procesů, které rozhodují o dlouhodobém sportovním výkonu – efektivní tvorbě buněčné energie, využití kyslíku, regeneraci i adaptaci organismu na pravidelný trénink.
Právě proto si získává oblibu mezi rekreačními i výkonnostními běžci po celém světě. Pokud je užíván pravidelně a současně s kvalitním tréninkem, vyváženou stravou a dostatečnou regenerací, může představovat zajímavý doplněk sportovní výživy založený na poznatcích moderní vědy i dlouholeté tradici medicinálních hub.
Použitá literatura
Benzie, I. F. F., & Wachtel-Galor, S. (Eds.). (2011). Herbal Medicine: Biomolecular and Clinical Aspects (2nd ed.). CRC Press. Kapitola: Cordyceps sinensis. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK92750/
Chen, S., Slater, L., & Yang, C. (2010). Medicinal Uses of the Mushroom Cordyceps militaris: Current State and Prospects. Fitoterapia, 81(7), 961–968.
Hirsch, K. R., Smith-Ryan, A. E., Roelofs, E. J., Trexler, E. T., & Mock, M. G. (2017). Cordyceps militaris Improves Tolerance to High-Intensity Exercise After Acute and Chronic Supplementation. Journal of Dietary Supplements, 14(1), 42–53.
Holliday, J., & Cleaver, M. (2008). Medicinal Value of the Caterpillar Fungi Species of the Genus Cordyceps (Fr.) Link (Ascomycetes). International Journal of Medicinal Mushrooms, 10(3), 219–234.
Paterson, R. R. M. (2008). Cordyceps – A Traditional Chinese Medicine and Another Fungal Therapeutic Biofactory? Phytochemistry, 69(7), 1469–1495.
Tuli, H. S., Sharma, A. K., Sandhu, S. S., & Kashyap, D. (2014). Cordycepin: A Bioactive Metabolite with Therapeutic Potential. Life Sciences, 93(23), 863–869.
Ashraf, S. A., Elkhalifa, A. E. O., Siddiqui, A. J., et al. (2020). Cordycepin for Health and Wellbeing: A Potent Bioactive Metabolite of Cordyceps with Its Nutraceutical and Therapeutic Potential. Molecules, 25(12), 2735.
National Center for Complementary and Integrative Health (NCCIH). (2024). Medicinal Mushrooms: What Does the Science Say? https://www.nccih.nih.gov/health/medicinal-mushrooms-what-does-the-science-say
PubMed – National Library of Medicine. Cordyceps militaris – Scientific Publications. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/?term=Cordyceps+militaris
European Food Safety Authority (EFSA). Scientific opinions related to exercise physiology, nutrition and functional ingredients. https://www.efsa.europa.eu/
