Koncept Jin a Jang

Jedná se o koncept pocházející z Taoismu. Celá TCM ho využívá k popisu nemocí a i léků. Jsou to dvě protikladné síly z nichž je stvořen vesmír. Celý vesmír je v pohybu, osciluje, vibruje. Základem pohybu a přeměn je vibrace mezi dvěma póly JIN a JANG. Tyto síly se navzájem doplňují a zárodek jedné je obsažený ve druhé. Jedna vychází z druhé, ale je zároveň jejím protikladem. Kde jedna tato síla roste, druhá ubývá a naopak. Jsou jako dvě strany jedné hory – Jang je slunečná strana, Jin je strana ve stínu. Vždy se ale jedná o tu samou horu. Hovořit o tom, že je „něco Jinové“ nebo „něco Jangové“ nemá význam, protože vše musí obsahovat zároveň Jin i Jang, jinak by nemohlo existovat. Má to smysl teprve tehdy, vezmeme-li dvě věci, které mezi sebou porovnáváme.
Např. hovoříme-li o ročních obdobích, pak zima sama o sobě má svou Jinovou i Jangovou složku, i v zimních dnech existuje sluneční světlo. Ale porovnáme-li dva pojmy – zimu a léto, potom můžeme říci, že zima je vůči létu Jinová a naopak.

Jakmile se ztratí rovnováha těchto dvou sil, příroda hledá způsob, jak ji znovu nastolit.

Síla jin a síla jang jsou dvě spojené části jednoho celku. Z etymologického hlediska znamenají znaky jin a jang temnotu a světlo.

Koncept jin – jang má původ v dávné čínské filosofii a popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru.

Jin ( 陰/阴; „tmavé místo, severní svah (kopce), jižní břeh (řeky), zamračené, zahalené“) je tmavší element; působí smutně, pasivně, tmavě, žensky a koresponduje s nocí. Jin je často symbolizovaný vodou a zemí.

Jang ( 陽/阳; „světlé místo, jižní svah (kopce), severní břeh (řeky), sluneční světlo“) je světlejší element; působí vesele, aktivně, světle, mužsky a koresponduje se dnem. Jang je často symbolizovaný ohněm a větrem.

Jin (ženskost, tma, pasivní síla) a Jang (mužská, světlá, tvořivá síla) jsou popisem doplňujících se opaků a nejsou absolutní – proto jakákoliv dichotomie jin a jang bude z jiné perspektivy vypadat opačně. Proto se výše uvedené pojmy k Jin a Jang neberou doslovně. Všechny síly v přírodě mají oba dva stavy a tyto stavy jsou v neustálém pohybu. Na západě se často Jin a Jang zobrazuje nepřesně jako „zlo“ a „dobro“. Nesprávná je i interpretace symbolu ve smyslu barev – tchaj-ťi tchu nesymbolizuje černou a bílou (nebo červenou) barvu jako opak (černá není neexistence bílé), ale symbolizuje v analogii tmu a světlo (tma je neexistence světla a naopak).

serial-cordyceps-button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *