Martin (38 let) pracuje jako senior specialista v IT, žije ve větším městě a jeho životní tempo by se dalo popsat jednoduše – neustále v pohybu. Kombinuje náročnou práci, sport a rodinu, a výkon je pro něj přirozenou součástí identity. Když ale začal vnímat, že jeho energie kolísá a regenerace už není taková jako dřív, rozhodl se hledat řešení. Jedním z nich byl cordyceps.
Jak byste popsal svou energii a výkon před tím, než jste začal cordyceps užívat?
Upřímně jsem měl pocit, že jedu na sílu. Ráno jsem se dokázal nastartovat kávou a dopoledne jsem fungoval velmi dobře, často i na vysoké úrovni soustředění a výkonu. Problém ale byl, že to nebylo dlouhodobě udržitelné. Odpoledne přišel výrazný propad energie, kdy jsem měl pocit, že se musím nutit do každé další úlohy.
Nebyl to jen pocit únavy, ale spíš takové „mentální zpomalení“. Věci, které jsem dopoledne zvládal rychle, mi odpoledne trvaly déle a stály mě víc energie. A večer, když jsem šel sportovat, už jsem necítil tu lehkost a sílu jako dřív. Spíš jsem měl pocit, že to „odjedu“, ale bez rezervy.
Celkově bych to popsal tak, že jsem fungoval, ale nebylo to efektivní ani příjemné. Energie nebyla stabilní, ale spíš ve vlnách.
V čem jste cítil největší limit?
Největší limit byl paradoxně v tom, že jsem chtěl fungovat na vysoké úrovni ve všech oblastech, ale tělo to už úplně nedávalo. V práci jsem cítil, že dopoledne jsem schopen jet naplno, ale odpoledne už jsem ztrácel tempo.
Ve sportu mi chyběla výdrž a hlavně pocit, že mám ještě rezervu. Dřív jsem měl pocit, že po tréninku bych zvládl ještě něco navíc, teď jsem byl spíš rád, že to mám za sebou.
A doma to bylo podobné. Člověk chce být přítomný pro rodinu, ale když je unavený, tak to není úplně ono. Takže ten limit byl vlastně celkový – energie, regenerace i schopnost být konzistentní během dne.
Kdy během dne to bylo nejhorší?
Jednoznačně odpoledne. Mezi druhou a pátou hodinou jsem pravidelně cítil, že energie padá dolů. Nebylo to jen o únavě, ale i o tom, že jsem ztrácel chuť něco řešit nebo se do něčeho pouštět.
Byl to moment, kdy jsem si říkal, že potřebuji nějaký restart. Buď další kávu, nebo něco sladkého, abych se znovu „nakopl“. Ale věděl jsem, že to není ideální řešení, protože to fungovalo jen krátkodobě.
Jak jste to řešil?
Upřímně dost klasicky. Druhá káva, někdy i třetí, čtvrtá… podle dne. Občas něco sladkého, protože to bylo nejrychlejší řešení.
Zkoušel jsem i nějaké doplňky, ale většinou to bylo spíš nárazové. Neměl jsem nic, co bych bral dlouhodobě a systematicky. Bylo to spíš o tom hasit aktuální stav než řešit příčinu.
Co jste od cordycepsu očekával?
Očekával jsem hlavně stabilitu. Nechtěl jsem další produkt, který mě rychle nakopne a pak zase shodí dolů. Spíš něco, co bude fungovat na pozadí a postupně zlepší to, jak tělo pracuje s energií.
Zajímala mě ta myšlenka podpory energie na buněčné úrovni a lepšího využití kyslíku. To mi dávalo smysl i z pohledu sportu. A zároveň to, že jde o adaptogen, který pomáhá tělu fungovat efektivněji, ne jen ho stimulovat.
Co vás přesvědčilo ho vyzkoušet?
Kombinace informací a logiky. Nešlo o jednu reklamu nebo doporučení, ale o to, že jsem na něj narazil opakovaně v různých zdrojích – podcasty, články, rozhovory s lidmi, kteří řeší výkon a zdraví.
Když jsem si to pak dohledal víc do hloubky, dávalo mi to smysl. Nebylo to postavené na slibech, ale na tom, jak to funguje v těle. To byl pro mě klíčový faktor.
Měl jste pochybnosti?
Určitě. Jsem spíš skeptický typ, takže jsem si říkal, jestli to nebude jen další „trend“, který za chvíli zmizí.
Ale zároveň jsem si řekl, že pokud to dává smysl biologicky a není to založené na stimulantech, tak to stojí za vyzkoušení. Bral jsem to jako experiment.
Jak jste cordyceps zařadil do svého dne?
Začal jsem ho brát ráno, ideálně se snídaní. Chtěl jsem, aby se stal součástí rutiny, takže jsem to spojil s něčím, co dělám každý den.
Postupně jsem si na to zvykl a už jsem nad tím ani nepřemýšlel. Prostě to patřilo k ránu stejně jako káva.
Kombinoval jste ho s něčím dalším?
Ne cíleně. Nechtěl jsem měnit víc věcí najednou, protože bych pak nevěděl, co má jaký efekt.
Držel jsem si svůj běžný režim a jen přidal cordyceps, abych viděl, co to udělá samo o sobě.
Vnímal jste něco už v prvních týdnech?
Bylo to spíš pozvolné. Nešlo o to, že bych si po pár dnech řekl „tohle funguje“.
Ale postupně jsem si začal všímat, že odpoledne už není tak kritické jako dřív. Nebyl to dramatický rozdíl, ale spíš jemná změna, která se časem prohlubovala.
Jak byste dnes po 3 měsících popsal svou energii během dne?
Dnes bych řekl, že je mnohem stabilnější. Nemám tak výrazné výkyvy jako dřív. Ráno se rozjedu a energie drží poměrně konzistentně až do večera.
Ten největší rozdíl je v tom, že už nemusím řešit, jak se znovu „nakopnout“. Energie je víc přirozená a méně závislá na externích stimulech.
Zmizel odpolední propad?
Ne úplně, ale je výrazně menší. Dřív to byl opravdu propad, teď je to spíš lehké zpomalení.
Pořád vím, že je odpoledne, ale nejsem v režimu, kdy bych měl pocit, že už nemůžu fungovat.
Zaznamenal jste změnu ve sportu?
Ano, hlavně ve výdrži. Mám pocit, že dokážu déle udržet tempo a nejsem tak rychle vyčerpaný.
Zároveň mám pocit lepšího „dechu“, hlavně při náročnější aktivitě. Není to o tom, že bych byl najednou o level jinde, ale ten rozdíl tam je.
Jak je to s regenerací?
Regenerace je pro mě jeden z největších přínosů. Druhý den po tréninku se cítím líp, méně rozbitý.
Dřív jsem měl pocit, že se z některých tréninků dávám dohromady déle. Teď je ten návrat rychlejší a celkově příjemnější.
Ovlivnilo to koncentraci nebo práci?
Ano, ale spíš nepřímo. Tím, že mám stabilnější energii, dokážu se lépe soustředit i v době, kdy to dřív nešlo.
Odpoledne už nejsem v režimu „přežít“, ale dokážu normálně fungovat a řešit věci.
Překvapilo vás něco?
Překvapilo mě, že ten efekt je spíš nenápadný, ale o to trvalejší. Není to něco, co vás „kopne“, ale něco, co změní způsob, jak fungujete.
A zpětně to dává větší smysl než nějaký rychlý efekt.
A je naopak něco, co jste čekal a nepřišlo?
Možná jsem čekal výraznější nástup na začátku. Ale zpětně jsem rád, že to tak nebylo.
Dává mi větší smysl, že se to buduje postupně.
Co se změnilo ve vašem běžném dni?
Mám víc energie i mimo práci. Nejsem tak vyčerpaný, takže se víc věnuju rodině a celkově jsem víc přítomný.
A to je pro mě možná ještě důležitější než výkon.
Plánujete cordyceps užívat dál?
Ano. Nevidím důvod přestávat s cordycepsem. Dává mi to smysl jako dlouhodobá součást režimu.
Kdybyste měl jednou větou shrnout, co vám cordyceps dal, co by to bylo?
„Nejde o to, že bych měl víc energie než dřív, ale o to, že ji mám stabilně – a to mi umožňuje fungovat naplno celý den.“
